Firemní akce

Téměř nemožné se stalo skutečností. U nás ve firmě se takové společné akce často nekonaly. Tak jsem moc rád, že se jednu nakonec podařilo zorganizovat. V pátek 7.9.2007 jsme měli jít na bowling. Kolem 15:15 jsme měli naplánovaný konec pracovní doby. Tak se i stalo. Přišla k nám Jarka a měla v soudku slivovici :-). Tak jsme se odepsali z práce, dali jsme si po kalíšku 🙂 a vyrazili do města na bowling.

Nejdřív hra měla probíhat tak, že jsme měli hrát všichni dohromady. Tak mě napadá, že jsem vlastně ještě nenapsal, kolik nás tam šlo :-). Tak vězte, že nás tam bylo asi 20. Z firmy nás šla strašná spousta a ještě navíc si poměrně hodně lidí přivedlo někoho s sebou. Jako třeba přítelle/přítelkyni, manžela/manželku a nebo ratolesti. Na hru jsme měli zamluvené 3 bowlingové dráhy na 2 hodiny. Nakonec se to udělalo tak, jak jsem chtěl já, že na dráhách se hrálo po 4 a skupinky se střídaly.

Ze začatku jsem jenom seděl a díval se, jak to ostatním jde. A musím teda říct, že jimi to doopravdy šlo. Tak jsem si říkal, že dnes to určitě nevyhraju. Ještě bych měl připomenout, že na vánočním večírku jsem bowling vyhrál, takže jsem obhajoval titul :-). Když jsem se dostal na dráhu, tak mi to zpočátku moc nešlo, ale nějak jsem se zlepšoval. Světe div se, nakonec jsem nahrál 147. V tu chvíli to bylo maximum. A až do konce mě nikdo nepřekonal. Tyyyy jo, takže jsem to vyhrál. To je paráda. Potom vítězové přebrali ceny (takže i já 🙂 ). Pak jsme ještě chvíli plkali.

V průběhu akce jsem zjistil, že zítra pojedu fotit závody kol do Jevišovky, takže budu muset zítra vstávat pěkně brzo. Ale o tom v jiném članku.

Když jsme odcházeli z bowlingu, tak jsem si říkal: “Super.” Zítřejší vstávání bude v pohodě. To jsem ale ještě netušil, že mě Lea s přítelem ukecají, abysme zašli ještě na jedno pivko. Nakonec jsem domů přišel asi o půl jedné. To se to bude zítra vstávat. Už se těším :-).

(77)