Čundr 2007

Téměř nemožné se stalo skutečností a my jsme po necelém roce opět vyrazili na čundr. Sice to nebyla stejná sestava jako minule, našel se jeden odpadlík, ale protože byl na svatební cestě, tak jsme mu to odpustili :-). Tímto zdravím našeho teď už ženatého Ondráška :-).

Na čundru se děly i věci, které by se na veřejnost asi dostat neměly :-). Takže si musím dávat pozor na jazyk, vlastně na klávesnici :-).

Takže asi takhle: “Byli jsme na čundru.” 🙂

Že vám taková strohá informace nestačí? Tak dobře napíšu něco málo víc.

Takže čundr začal ve čtvrtek 14.6.2007 v 8 hodin ráno. Měli jsme sraz v Otrokovicích na nádraží v hospodě u mašinky, kde jsme se tradičně posilnili na cestu :-). Jeli jsme vlakem do Litovle. Měli jsme vyjíždět 4, ale Tesi asi tak o minutu nestihl vlak, tak jsme jeli jenom ve 3 (Stodža, Raškin a já). Ale ani tak jsme se po cestě rozhodně nenudili :-). V Olomouci jsme přibrali Svačku a v Července se k nám připojil i Tesi, takže už jsme byli téměř kompletní.

Litovli se nám ale Tesi zase ztratil. Mysleli jsme si, že máme vystupovat, on vystoupil, ale pak jsme se od průvodčí dozvěděli, že máme ještě pokračovat a on už nestihl nastoupit. Nevěřili byste, jak jsme se my, co jsme zůstali ve vlaku, nasmáli :-). Ono lidskému neštěstí (teda cizímu) se směje nejlíp :-). Vystoupili jsme kousek od pivovaru, jehož prohlídku jsme měli v plánu, sedli do hospůdky, dali jsme si něco k jídlu a čekali jsme na Tesika, který šel dvě zastávky po svých. Když jsme se s ním dnes už podruhé potkali, tak jsme si doufali, že už se nám neztratí :-).

Potom jsme šli do pivovaru, prohlídka byla domluvená na 12 hodin. S prohlídkou jsme měli docela štěstí, nic jsme za ni neplatili. Byli tam výherci nějaké soutěže a my jsme byli přidělení k nim, a pak se nějak zapomnělo, že my vlastně výherci nejsme. Jenom škoda, že Stodža na konci řekl, že jsme nevyhráli, jinak jsme mohli ještě na ochutnávku piva a mohli jsme možná i něco dostat. Ale co už? I tak to bylo zajímavé. Pak jsme šli do něčeho jako kemp :-). Byli jsme tam sami, ale špatné to tam rozhodně nebylo. Vedle hospoda, vedle hospody fotbalové hřiště, tak jsme dali fotbálek, potom jsme se vykoupali v řece (Moravě), po které jsme následující den měli jet na lodích. Byla teda pěkně špinavá. Pak byla véča a pak šup do spacáku a spát.

Ráno jsem vstal kupodivu docela brzo. Něco před šestou. S Raškinem jsme se šli podívat do města, jestli nenajdeme nějaký otevřený obchod. Sice ještě nebyl otevřený, ale otevíral za chvilku, takže jsme chvilku pochodili po městě, nakoupili a hurá zpátky. Byli jsme pryč asi hodinu, tak jsme si říklai, že zbytek už bude dávno vzhůru, ale oni ještě spali :-). No, musím je omluvit, prý jsem v noci chrápal, tak dospávali :-). Po snídani jsme usušili spacáky a všechno, co nám navlhlo od rosy a vydali jsme se na cestu na místo, kde jsme měli přebrat lodě.

Maník, který nám lodě přivezl měl fakt super pisklavý hlásek :-). Předal nám tři lodě, potřebné věci jsme dali do barelu, zbytek k maníkovi do auta a vyrazili jsme. První jsme do lodě vlezli já se Svačkou, pak Stodža s Raškinem a nakonec Tesi s Vacikem. Ti se hned po nástupu do lodě cvakli. Škoda, že jsme byli už daleko a neviděli jsme to :-). Cesta lodí byla většinou hlavně o pádlování, protože řeka moc netekla. Ale musím říct, že tam bylo pár zajímavých částí, jako třeba, že jsme museli přelézt strom, který byl přes řeku, zatímco loď musela podjet. Pak tam byla zajímavá peřej. Po cestě jsme viděli volavky a spoustu kačen. Se Svačkou jsme se cvakli jednou a to ještě k tomu tak blbě, že jsme uprostřed řeky uvízli na kmeni (řeka byla totiž špinavá, že nebylo vidět ani 5 cm pod hladinu) a když jsme z něj sjížděli, tak jsme to nezvládli. Ale oproti Vacikovi s Tesim jsme byli dobří, oni se cvakli celkem 5x. Jedině Stodža s Raškinem to zvládli bez úhony, ikdyž namále měli hodněkrát :-). Z cesty nás všechny nejvíc bolel zadek z toho děsného dřevěného sedátka. Seděli jsme na něm 6 hodin.

Po příjezdu do Olomouce jsme zavolali maníkovi ať si přijede pro lodě, Původně jsme mu je měli dovézt k loděnici, ale prý jsme někde blbě odbočili a měli jsme se vrátit proti proudu, což jsme všichni svorně odmítli :-). Tak si pro lodě přijel. My jsme uháněli na vlakáč, kde jsme si chtěli dát něco k jídlu a pak tradá do Děhylova (vesnice nebo městečko kousek od Ostravy) na hudební festival.

Na festivalu nejdřív hrála nějaká neznámá skupina, ale než jsme se tam stačili rozkoukat a koupit něco k snědku a pivko, tak začali hrát Čechomoři. Super koncert. Dokonce i já jsem si zazpíval :-). Po koncertu jsme vyrazili hledat místo k přespání. Po cestě jsme se rozdělili. Svačka, Tesi a já jsme zůstali kousek od místa, kde byl festival, zbytek se přesunul ještě o kousek dál. K přírodnímu koupališti, kam jsme měli namířeno zítra. Asi jsme to v noci měli lepsí. Ustlali jsme si pod stromy, kde by nepadala rosa, kdyby bylo hezky a hlavně tam nefoukal vítr. Takže jsme spali dobře.

Ráno po probuzení jsme se přesunuli za druhou skupinou. Ti už objevli sprchy a záchody, tak jsme ze sebe zase udělali lidi 🙂 – paráda. Pak jsme zašli na snídani do hospůdky, zahráli jsme si ping pong. Všechny jsem je porazil :-). Na přírodním koupališti byla možnost zkusit vodní lyžování. Škoda, že bylo škaredé počasí, jinak bych to rozhodně vyzkoušel. Takhle to zkoušeli jenom Svačka a Stodža. My ostatní jsme se dívali a smáli se :-). Třetí jízda už jim oběma docela šla a dostali se do půlky dráhy. Bravo kluci :-).  Potom jsme si dali obídek. V hospůdce jsme zjisitli, že v Ostravě slaví pivovar Ostravar narozeniny. Po obědě jsme tedy vyrazili do Ostravy. Pivovar jsme po dobných problémech našli. Vstupné stálo jenom 100 Kč. Na to, co tam bylo za skupiny to bylo fakt super. Horkýže slížeAnna KSupport lesbiens. Parádní koncerty.

Když skončil festival, tak jsme se rozhodli, že se noc je ještě mladá a že se pojedeme podívat na Stodolní ulici. Jak jsme zjistili, tak to bylo kousíček od pivovaru, tak jsme tam šli pěšky. Sedli jsme si v hospůdce – už zase 🙂 a dali jsme si pivko – už zase :-). Svačka s Raškinem se šli podívat po nějakém klubíku, do kterého bysme mohli zavítat. Objevili jeden fakt suprový – Club Boomerang. Sice se tam platilo vstupné, ale jenom 30 Kč a ještě jsme si tam mohli schovat batohy. A byl tam super DJ, hrál oldies. Nejlepší byly písníčky z českých pohádek :-). Skřítkové tesaři skřítkové z lesa 🙂 apod. Ale úplně nejlepší byl Maxipes fík :-).

V tomto klubu jsme byli do rána a pak jsme vyrazili na cestu domů. Doma jsem šel okamžitě na kutě a probudil jsem se až ve 2. V neděli jsem ještě stihl volejbal :-).

Docela podařená akcička, co říkáte? A to ještě vemte v potaz, že se tam toho stalo ještě o chlup víc, ale to se sem nedá napsat 🙂

Tak zase za rok, chalani :-).

(117)

Napsat komentář

Your email address will not be published.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..